Historie sboru

V roce 1877 při odpolední zábavě ve Starém Kolíně na Baště vznikla mezi přítomnými hosty první myšlenka na zřízení zdejšího spolku dobrovolných hasičů. Starostovi obce, panu Janu Vinduškovi, bylo uloženo, aby 12. června pozval přítomné občany k první schůzi, při které se písemně zajistí písemné komité. Toto komité se sestávalo z pánů Josefa Vlka, Karla Kroutila, Jana Čapka, Matěje Lísky, Jana Vopeláka, Vladimíra Volfa, Františka Sixty a Jana Vindušky. Na této schůzi si ještě opatřili spolkové stanovy od již existujících hasičských spolků a podle nich sestavili vlastní stanovy, které vyhovovaly místním poměrům a potřebám. Na nějaký čas byly práce na zřízení hasičského sboru přerušeny, kvůli nastalým žním a další práci. Dne 4. srpna se konala taneční zábava, jejíž výdělek 20 zl. byl určen na zřízení dobrovolného sboru hasičského ve Starém Kolíně. V březnu 1878 bylo od komité vydáno první vyzvání k místním občanům, aby se přidaly do hasičského spolku. První valná schůze se konala 21. září 1878 a na ní si členové museli zvolit prozatímní výbor, který by vykonával další potřebné práce. Schůze se zúčastnilo 22 členů a předmětem jednání byla volba starosty, místostarosty a 5ti-členého prozatímního výboru. Za starostu byl zvolen Jan Vinduška, který tuto hodnost nepřijal, jelikož už byl starostou obce a nechtěl ve své osobě soustřeďovat více hodností. Takže za starostu byl zvolen Karel Kroutil a za místostarostu Ludvík Fischer. Za výbor byli zvoleni Sixta Josef, Vokřál Václav, Sixta František, Vlk Josef mladší, Vinduška Jan. Zapisovatelem byl ustanoven Vlk Josef mladší. Obecní zastupitelstvo slíbilo zařízení hasičského spolku všemožně podporovat a povolilo zakoupení nové stříkačky se sacím přístrojem za 610 zl. od firmy Havelka – Pitrof a Mecsz.

Stanovy sboru          

Stanovy si členi půjčili od hasičského sboru v Křečhoři. Dobrovolný hasičský spolek si vybral za účel: „při požáru vzniklém v obci, nejbližším okolí a nejbližších osadách, nezištným způsobem a sebeobětováním s patřičnou obezřetností v náležitých služebních pracích, život a majetek svého bližního hájit a chránit.” Stanovy měly 26 paragrafů, ve kterých se řešilo např., kdo převezme velení na místě požáru, pokud se nedostaví starosta nebo velitel, že se spolek dělí na zakládající členy, činné členy a přispívající členy. Zakládajícím členem se stane každý, kdo mimo měsíčního příspěvku 20 kr. dá ještě 5 zl. zápisné, činným členem se stane každý usedlík ve Starém Kolíně nebo na Baštách, který je starší 18 let a je schopný provádět práci hasiče, přispívajícím je každý občan jakéhokoliv povolání. V dalších paragrafech se píše o přijímání nových členů, vystoupení ze sboru musí být buď písemně, nebo ústně podáno, kdo může být zvolen starostou, jak jsou oblečeni pro oslavy a jak pro výjezd. Stanovy byly sepsány 1. prosince 1878 a potvrdil je prozatímní výbor. Stanovy byly v souladu se zákonem č. 134/1867 ř. z., což potvrdilo C. k. místodržitelství v Praze dne 15. června 1879. S postupujícím časem docházelo k různým změnám ve stanovách. 

Pro dosazení tohoto účelu uvolila obec Starý Kolín potřebnou stříkačku a hasičské náčiní. Členů se přihlásilo 26, kterým obec nechala zhotovit přilby u p. Kryštofa v Kolíně a stály 166 zl. 90kr. Spolek sám si koupil 8 pásů s karabinami a dvojháky, 8 pásů s dvojháky bez karabin, později ještě 3 pásy s dvojháky a 5 pásů s noži pro šarže. Také pořídil lešení pro lezce nákladem 106 zl. Pořídil i velitelskou trubku za 3 zl., ruční svítilny, helmy a obleky. Majetní členové si pořídili vycházkový oblek. K výcviku byl povolán velitel kolínského sboru pan Vocilka. Po vycvičení členů byl za velitele zvolen Josef Vlk mladší, který i nadále navštěvoval sbor v Kolíně. 

V roce 1889 dostal dobrovolný hasičský sbor prapor od jízdního Sokola, který v tomto roce ukončil svou činnost. V roce 1903 byly pro tento prapor pořízeny nové stuhy a 5. července 1903 byl slavnostně vysvěcen. Nevím, proč došlo ke zdržení svěcení praporu, ale myslím si, že nebyl dostatek financí na stuhy, které byly později dokoupeny. Kmotrami se staly paní M. Procházková, paní A. Vášová a paní R. Vindušková. Nápisy na stuhy vyšila slečna B. Bedrničková, která byla učitelkou ručních prací ve Starém Kolíně a za odměnu získala od sboru zlatý náramek.

V roce 1925 zaslal sbor žádost obci Starý Kolín, aby pořídili novou stříkačku a to motorovou.  K tomuto rozhodnutí členové dospěli díky zkušenostem z posledních požárů, kde se nedostávalo lidských sil k čerpání vody. Většina členů se této těžké práce straní a několik obětavých členů nevydrží tuto těžkou práci, obzvlášť je-li požár 300 – 400 metrů vzdálen od vody. Při těchto požárech musí být čerpání v rychlejším tempu má-li být dostřik z hubice nejméně 20 metrů k plamenům. Obecní zastupitelstvo se proto rozhodlo, napsat firmě Smekal Praha a vyslali svého zástupce k nezávaznému jednání nebo případně i koupi motorové stříkačky. Obecní zastupitelstvo poslalo také zástupce k firmě W. Jg. Stratílek Vysoké Mýto, kde motorovou stříkačku zakoupili. Dne 19. září toho roku zaslala firma potvrzenou objednávku na jednu čtyřkolovou kombinovanou požární stříkačku, která byla dvouproudová s příslušenstvím dle sepsané smlouvy, za cenu 50 000 Kčs. Příslušenstvím se rozumělo 200 metrů konopných hadic. V únoru roku 1926 byla nová stříkačka prozkoušena v továrně zkušebním komisařem a v dubnu byla zaslána do Starého Kolína, kde ji převzali členové obecního zastupitelstva, zástupci župy a zástupci hasičského sboru. Slavnostní předání nové motorové stříkačky proběhlo 13. června 1926 a byl k této příležitosti uspořádán bohatý program, na kterém proběhlo i požární cvičení a školící cvičení s motorovou stříkačkou, požární útok, žebříkové skupiny a muži a ženy cvičili se sekerkami.

 

V roce 1926 proběhly volby, na kterých byl za starostu zvolen br. A. Skokan, náměstkem starosty se stal br. V. Straka, za velitele br. J. Stárek, náměstkem velitele se stal Š. Hruška, dozorcem nářadí se stal br. J. Pánek a J. Porteš. Do výboru byli zvoleni A. Vlk, A. Pokorný, A. Pilař, A. Horák, J. Horák, S. Rozenský. Další volby proběhly v roce 1927, kde byl zvolen za starostu S. Rozenský, velitelem S. Hruška, náměstkem velitele se stal J. Porteš. Do výboru byli zvoleni J. Horák, A. Vlk, A. Horák, J. Mašín. Za jednatele a pokladníka byl zvolen A. Vlk.

V roce 1927 se sbor zúčastnil slavnosti 60 - ti letého trvání hasičského sboru v Kolíně, kde bratři cvičili se sekyrkami, a sestry cvičily se štíty a také jeli na krajinský sjezd, slavnost 40 - ti letého trvání hasičské župy i na slavnost 60 - ti letého trvání hasičského sboru v Kutné Hoře, kde se cvičilo se sekyrkami a se štíty.

Od chvíle kdy se starokolínský sbor přidal do Kolínské župy, museli jeho zástupci jezdit i na župní sjezdy, které se konaly po celém okrese. Tyto sjezdy se zřejmě konaly jednou někdy dvakrát do roka. Zmínky o dojíždění zástupců starokolínského sboru na sjezdy jsou od roku 1896. Některé záznamy o sjezdech jsou krátké a většinou obsahují pouze den a místo konání, např. „Dne 19. června 1927 se konal župní sjezd hasičské župy Kolínské č. 13 v Němčicích.” Jiné jsou delší a obsahují i popis aktivit na sjezdu. Uvedu zde pár příkladů: „Dne 25. června se konal župní sjezd v Ohařích. Za sbor ve Starém Kolíně se zúčastnilo 10 bratrů. Dopoledne se konaly zkoušky, odpoledne šel průvod k pomníku padlých, kde promluvil starosta obce, sboru, župní starosta a župní vzdělanec. Byly zde také odevzdány dva diplomy za 30 - ti letou činnost. Poté několik sborů provedlo požární útok, následovalo cvičení žen a žaček se štíty, muži se ženami a jinochy cvičili se sekyrkami. Samaritáni předvedli ukázku záchrany při leteckém útoku. V říjnu 1936 se náš sbor zúčastnil branného srazu hasičské župy v Kolíně. Sebou vezli motorovou stříkačku. Slavnostního průvodu se zúčastnilo 33 sborů s 36 nejrůznějšími stříkačkami. Dále se zúčastnili ruské, italské, francouzské legie, národní garda, sokol, jednota, orlové, četníci, pošťáci, řezníci, spolek Vlastimil, skauti, školy a selská jízda. Na nádraží čekal průvod na projíždějícího rumunského krále a potom se průvod odebral na náměstí, kde vzdal hold republice a městu.”

Dne 26. dubna 1928 zemřela paní Marie Sýkorová, která byla přispívající členkou. Pohřbu se zúčastnilo 11 bratrů.

Za velmi důležitou oslavu považoval sbor své vlastní výročí sboru, které probíhalo s velkou slávou. Dne 30. června 1929 byla veliká oslava 50 - ti letého trvání hasičského sboru ve Starém Kolíně. Na oslavě byly předány diplomy za 50 - ti letou záslužnou činnost pro pana J. Drahovzala, za 40 - ti letou službu J. Horákovi, J. Rozenskému a za 25 - ti letou službu J. Portešovi, Fr. Skokanovi, Fr. Drahovzalovi. Spolu s oslavou proběhlo i okrskové cvičení, na kterém se cvičilo se školními stříkačkami. Cvičily sbory Starý Kolín, Veletov a Tři Dvory. Nezůstalo jen u cvičení celých sborů, ale i mužů a žen se sekyrkami, jinochy s háky, mužů se žebříky, žen a hochů s tlumicemi a štíty. V srpnu roku 1939 proběhly oslavy 60 - ti letého trvání sboru ve Starém Kolíně. Při této příležitosti se dala vyznamenání některým členům za jejich mnohaletá úsilí. Poté se všichni dostavili k rybníčku na Baštách, kde byl předveden požární útok sbory Starý Kolín, Hlízov a Libenice. V roce 1949 proběhly oslavy 70 - ti let trvání sboru ve Starém Kolíně. Při této příležitosti proběhlo již tradičně předávání diplomů zasloužilým členům.

V roce 1930 se konala výroční valná hromada na, které se zvolil starosta S. Rozenský, velitelem se stal S. Hruška, náměstkem velitele se stal J. Mašín, náčelníkem se stal O. Převrátilová. Do výboru se dostali J. Horák, O. Horák, J. Mašín, J. Porteš.

Dne 26. května 1931 doprovodil místní sbor na místní hřbitov svého nejstaršího člena pana J. Drahovzala, který byl ve sboru činný 52 let. Několik posledních roků byl pan Drahovzal v ochranném sboru. Obdržel diplomy za 40 - ti a 50 - ti letou záslužnou činnost ve sboru. Jménem místního sboru a kolínské župy se se zemřelým rozloučil pan J. Macháček.

V roce 1932 proběhlo na Bílou sobotu dvouminutový klid na uctění památky za padlé ve světové válce. Od každého spolku, (hasičského, Sokola a D. T. J.) dva členové v krojích na daný signál, kterým byl výstřel z hmoždíře a zatroubení na hasičskou trubku, položili kytice a vzdali čest u pomníku padlých dvě minuty před dvanáctou. Po uplynutí dvou minut opět výstřelem z hmoždíře a zatroubením byl vydán povel k pohovu.

Při požárních cvičeních se sbor rozděloval na muže, ženy, dorostence a žáky. Kromě běžného požárního útoku, který se předváděl při všech akcích, např. v roce 1933 se sbor zúčastnil okrskového cvičení v Kojících, kde předvedl požární útok s novou turbínovou stříkačkou, se také cvičilo se sekyrkami, se štíty a někdy i s koši.

Dne 26. prosince 1934 zemřel velitel br. Štěpán Hruška po dlouhé nemoci v 31 letech. Ve velitelské funkci sloužil šest let. Na jeho podnět byla založena dívčí družina.

Dne 7. března 1935 byla zapálena vatra u hřbitova hasičským sborem na počest 85 narozenin prezidenta T. G. Masaryka.

V roce 1936 se starokolínský sbor zúčastnil okrskového cvičení v Konárovicích, kde předvedl zvláštní skupinové vystoupení na žebřících. Na požárních cvičeních se často předváděly zajímavé ukázky jako: dorostenci a žáci z Trnávky provedly ukázku vojenského cvičení a útoku, nebo na okreskovém cvičení v Sendražicích byl znázorněn výbuch v dole, při kterém se předvedla ukázka samaritánského cvičení. V červenci 1936 se konal pohřeb pana Koželuha, který tragicky zahynul v Kolíně.

V roce 1937 na počest úmrtí prvního prezidenta Československé republiky pana T. G. Masaryka byla dobrovolnými hasiči zapálena u hřbitova vatra. Br. velitel Horák řekl několik slov o životě pana presidenta a na závěr se zazpívala státní hymna.

Žáci se v roce 1938 zúčastnili cvičení s puškami. Ve dnech 10. – 15. července 1938 byla pořádána požární pohotovost na ochranu civilního obyvatelstva proti leteckým útokům, kterou držel místní sbor. V březnu 1938 sbor vyprovodil svou členku paní Hnulíkovou, která zemřela po těžké chorobě ve věku 24 let. Na bílou sobotu v roce 1938 byla dána kytice k uctění památky ve světové válce k pomníku padlých. Sboru byl zaslán dopis z kolínské župy, aby zachovali klid v době Protektorátu Čechy a Morava.

V roce 1939 byl starostou zvolen A. Horák, místostarosta V. Pánek, velitelem J. Mašín, zástupce velitelem J. Beneš a do výboru byli zvoleni Fr. Paleček, Fr. Musílek, J. Vokoun, B. Belza.

V roce 1940 se pořádal hasičský ples v sále „U Vomáčku”, kde se někteří členové sboru uvolili a secvičili s několika dětmi divadlo. V dubnu 1940 se někteří členové zúčastnili pohřbu pana Hradka v Konárovicích. Dále zemřeli přispívající člen pan farář Maurer, paní Ditmajerovou v Gruntě, paní Vendralová a přispívající člen pan Váša. Také se konal pohřeb přispěvovatele pana Vokřála. V roce 1940 zemřel bratr Karel Mašín. V roce 1940 sbor zakoupil 5 nových přileb.

V roce 1941 darovali chudým dětem peníze na školní pomůcky.

V roce 1946 se poslalo 50 Kč na slepce. K oslavám narozenin prezidenta republiky zapálili hasiči vatru, kde se přečetl proslov, a po skončení se šlo do Sokolovny.

V roce 1947 Br. Mašín podal žádost o zakoupení hasičského automobilu. Členi se nakonec rozhodli našetřit si na automobil sami.

V roce 1956 sbory velmi špatně zasílaly měsíční hlášení o své činnosti a velkou kritiku dostal člen OV ze Starého Kolína, „že se dostatečně nestará, aby jeho jednota zasílala pravidelná hlášení OV”. V roce 1956 byl kolínský okres na 1. místě v hodnocení meziokresních soutěží. V budování a rozvoji požárních hlídek během let 1956 – 1960 byla situace špatná v Červených Pečkách, Velimi a Starém Kolíně. V dalších obcích se s budováním hlídek ani nezačalo. Kvůli zlepšení stavu s domovními požárními hlídkami proběhly prověrky v požárních hlídkách, kde se za sbor Starý Kolín zúčastnili Ladislav Doležal a Václav Koštejn. Členi domovních požárních hlídek byli proškoleni, ale ani to nepomohlo s jejich budováním. Největším problémem byl nedostatek lidí.

Na začátku roku 1960 se projednávalo nové složení okresního výboru ČSPO, do kterého byli zvoleni i dva členi sboru ve Starém Kolíně: Ladislav Doležal a Jaroslav Pánek. Byly projednány změny směrnic, kvůli podmínkám okresu, o vzájemné spolupráci mezi OIPO a OV ČSPO.

V roce 1961 během žňové sezóny byly zaznamenány pouze dva požáry spojené se žněmi.

Od roku 1962 začala probíhat soutěže „Ochrana úrody a lesů před požáry”, které se zúčastňovala mládež. Soutěž „Ochrana úrody a lesů před požáry” probíhala několik let.

Oproti roku 1963, kdy se ze zaslaných měsíčních hlášení o činnosti ČSPO dozvědělo, že se ve Starém Kolíně přidalo ke sboru 9 nových členů a byl založen kroužek požární ochrany při pionýrské organizaci Starý Kolín.

V roce 1968 je zmíněn sbor Starý Kolín, který nezaslal zprávu o činnosti, ale provedl školení v zemědělství a v průmyslu.

V roce 1969 přislíbil sbor zaslat termín výroční členské schůze, předpokládám, že ho zaslal, jelikož se o tom zápis již dále nezmiňuje. Při zakládání nových závodních požárních sborů v roce 1969, byli členové seznámeni s pokyny a proškoleni v Bílých Poličanech. V roce 1969 se připravovala „Hra 25” pro mládež, což byl jeden z plánů jak přilákat nové členy do hasičských sborů.

V 70. letech měl sbor Starý Kolín velký problém se zasíláním měsíčního hlášení, ale prováděl politicko – ideové školení výchovy, které se u jiných sborů neobjevovala.

V roce 1971 měly proběhnout v řadě škol přednášky pro děti, bohužel se uskutečnily pouze dvě přednášky a to ve Starém Kolíně a v Krakovanech. Kvůli nedostatku peněz se sbory rozhodly v roce 1971 uspořádat sběr surovin, ze kterého vytěžili nějaké peníze navíc.

Novinkou v roce 1972 byla „Hra Plamen 72”, která je určena pro hasičskou mládež a k níž získali vedoucí mládeže směrnice na školení.

Členi Kolínského okresu se v roce 1974 zúčastnili III. celookresního srazu mládeže.

V roce 1977 proběhl „Týden požární prevence”, při které byly zkontrolovány domy, drobné provozovny, kulturní a společenská zařízení a tento týden se následující rok opakoval. Zřejmě byl týden požární prevence nedostačující, protože v roce 1979 byla vyhlášena akce „Březen – měsíc požární ochrany” i tato akce se opakovala v roce 1980. Kromě pracovních akcí se sbory účastnily i oslav MDŽ.

Od 50. let 20. století začal starokolínský sbor pracovat s dětmi, což se stalo jednou z hlavních činností sboru. S dětmi se trénovalo na požární útoky a jezdilo se po závodech.